Measta 40 jagi lea Sámediggi nannen sámegiela, sámi kultuvrra ja servodaga: Dál ohcá Sámediggi direktevrra dán erenoamáš bargui

– Sámediggi lea sturron, šaddan deháleabbon ja lea ožžon eanet ovddasvástádusa. Dat lea leamaš sávahahtti ja dárbbašlaš politihkka. Seammás soaitá nu, ahte organisašuvdna ja stivrenvuogádat ii leat čuvvon dan, dadjá sámediggepresideanta Silje Karine Muotka.

Sus lea máŋga jagi hárjáneapmi sámediggepolitihkkárin ja dovdá ásahusa bures.

Iežas vásáhusaid ja boahtteáiggeperspektiiva vuođul čujuha Muotka Sámedikki boahtte direktevrra deháleamos bargguide. Prošeakta lea ožžon nama «Stivrejumi nannen».

–Mii fertet sihkkarastit dakkár rámmavuogádaga mii láhčá dili buori hálddašeapmái ja stivremii. Dasa gullá maid dat dehálaš oktavuohta politihka ja hálddahusa gaskkas. Dalle lea sáhka earret eará delegašuvdnanjuolggadusaid ođasmahttimis, dadjá sámediggepresideanta.

Dehálaš bargu Sámi oaivegávpogis

Kárášjohka lea 69.47 gráda davvin ja gohčoduvvo dávjá «Sámi váibmun». Dáppe ásset 2524 olbmo, ja eatnasis sis lea sámegiella eatnigiellan.

Gilis leat maiddái máŋga ásahusa main lea guovddáš rolla sámi servodagas.

Ja Sámediggi lea dat deháleamos. Soaitá maid dat mii buoremusat oidno, dan ikonalaš vistti geažil mii rahppui 2000:s, man arkiteavttat Stein Halvorsen ja Christian Sundby leaba hábmen.

Muhto iešalddis parlameanttas lea guhkit historjá. Vuosttaš Sámedikki rabai gonagas Olav 1989 golggotmánus. Dan rájes lea ásahus sturron – sihke doaimma viidodaga, váikkuhanfámu, mearkkašumi ja bargiid logu dáfus.

Bargu lea ain dat seamma: Nannet sámiid politihkalaš sajádaga ja ovddidit sámi beroštumiid. Sihkkarastit ja ovddidit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima.

Erenoamáš rolla mii gáibida buori ipmárdusa

Lea erenoamáš bargu, ja seamma guoská dan rollii. Vel sidjiide ge, geat dovdet stáhta, hálddašeami ja Norgga gielddaid bures, ii gávdno áibbas seammalágan rolla.

Sámedikki direktevran leat don bajimuš jođiheaddji hálddahusas ja organisašuvnnas mas leat logi kántorbáikki ja birrasii 150 bargi. Dán virggi sáhttá buohtastahttit sullasaš virggiin Stuoradikkis.

Seammás bargá Sámedikki bajimuš jođiheaddji lagabut politihka, dainna dehálaš rollain ahte láhčit dili sihke dievasčoahkkimii ja sámediggeráđđái. Dainna lágiin sáhtášiige buohtastahttit dán rolla ráđđehusa departemeantaráđi rollain. Dahje sullasaš rollaiguin regionála ja báikkálaš politihkalaš dásiin – nugo fylkadirektevrra dahje gieldadirektevrra virggiin.

Muhto ii dáiddege buohtastahttin leat guovddášášši dás.

Go Sámediggi lea sierralágan ásahus. Dan bargu guoskáge juste autonomiijii ja iešmearrideapmái. Direktevran šaddá du bargun ipmirdit rolla:

– Rollaipmárdus lea guovddáš oassi dán barggus. Don fertet ipmirdit Sámedikki barggu, politihka ovddasvástádusa ja movt hálddahus buoremus lági mielde sáhttá láhčit dili politihkalaš doibmii, deattuha sámediggepresideanta Silje Karine Muotka.

Báikkálaš servodat mii ovdána

Sámedikkis leat logi kántorbáikki ja bargu guoská olles Sápmái.

Seammás livččii sávahahtti ahte njunuš jođiheaddjis lea váldokantuvra Sámedikki parlameantavisttis Kárášjogas – ja leage čielga ovdamunni dáppe orrut.

Jus fárret Kárášjohkii, de deaivvadat báikkálaš servvodagain mii juste dál lea sakka ovdáneame.

Kárášjoga gielda lea dál garrasit investereme bajásšaddamii, dearvvašvuhtii ja fuolahussii, ja lea hukseme áibbas ođđa kvartála gosa galget čáhkket skuvlla, dearvvašvuođaguovddáža, kultuvrra ja valáštallama.

Kárášjogas ja Finnmárkkus lea muđui ollu fállat. Don boađát báikegoddái gos lea álki oahpásmuvvat olbmuide. Dáppe leat valáštallamat, joavkkut ja searvvit. Kárášjogas lea maid ealli kulturbiras mas lea dáidda, teáhter ja márkankino.

Dáppe beasat dieđusge maid vásihit erenoamáš luonddu – liikožat dál váriide, duoddariidda, jávrriide dahje merrii.

Ii leat guhkki muđui máilbmái ge, go Leavnnja girdišilljui ádjánat dušše sullii diimmu biillain. Leavnnjas sáhtát girdit sihke Romsii ja Osloi. Áltái ollet guovtti ja bealle diimmus biillain.

Loga eanet ássama ja eallima birra Kárášjogas dás

Leat go don gearggus álgit ovtta dain deháleamos jođiheaddjevirggiide Sámis?

 

Sámediggi ohcá direktevrra

Om stillingen

Arbeidsgiver: Sametinget

Stillingstittel: Direktør

Stillingstype: Åremål, seks år

Arbeidssted: Karasjok

Søknadsfrist: 3. august

Send søknad her

Min birra

Sámedikki bargit barget dieđuid vuođul ja Sámediggi lea njunuš institušuvdna Sámis. Min bargiin lea alla gelbbolašvuohta iešguđet fágasurggiin ja sii áŋgiruššet Sámedikki mandáhta, višuvnna ja bargguid ovddidit. Sámedikki bargin don sáhtát earret eará bargat politihkalaš mearrádusaid čuovvulemiin, joatkevaš buoridan- ja hálddašan- ja áššemeannudandoaimmaiguin.

Sámedikki hálddahusa jođiha direktevra. Hálddahus lea juhkkojuvvon fágaossodagaid ja juhkosiid mielde, ja das leat sullii 155 jahkedoaimma. Sámedikkis leat lávdaduvvon bargosajit, gos bargit gullet iešguđetge ossodagaide ja juhkosiidda. Parlameantagárdin lea Kárášjogas, ja eará kantuvrrat leat Vuonnabađas Unjárggas, Guovdageainnus, Olmmáivákkis Gáivuonas, Romssas, Skániin Dielddanuoris, Ájluovttas Hábmeris, Aarbortes ja Snåases. Bargit sáhttet guossin bargat Sámedikki eará kantuvrrain. Dainna lágiin besset bargit oahpásmuvvet Sámi iešguđet guovlluide, ja huksejit oktavuođaid ja bargobirrasa ossodagaid, juhkosiid ja kántorsajiid rastá.

Mii ohcat nana bajimuš jođiheaddji geas lea čielga rollaipmárdus, integritehta ja gii háliida váikkuhit Sámedikki dehálaš barggu.

Virgi lea mearreáigevirgi guđa jahkái, ja lea vejolašvuohta okte guhkidit virgeáiggi. Virgi almmuhuvvo almmolaččat ođđasis juohke ođđa virgeáigodahkii.

Sámediggi lea nationála álbmotválljen orgána Norgga sápmelaččaid várás. Sámediggi bargá politihkalaččat ja hálddahuslaččat sihkkarastit ahte sámi álbmot Norggas sáhttá sihkkarastit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima.

Mii lea virggi sisdoallu ?

Don šattat hálddahusa ja organisašuvnna alimus jođiheaddjin, man bargoveagas leat 155 jahkedoaimma ja logi kantuvrabáiki. Sámedikki direktevra galgá láhčet dili politihkalaš doibmii ja doaibmat liŋkan politihka ja hálddahusa gaskka.

Hálddahusas leat vihtta fágasuorggi ja guokte stába, maid ossodatdirektevrrat ja stábajođiheaddjit jođihit. Dát jođiheaddjit leat ovttas direktevrrain Sámedikki hálddahuslaš jođihanjoavku.

Virggi bargodoaimmat ja ovddasvástádussuorggit leat earret eará:

• Jođihit politihkalaš čállingotti, válmmaštallat áššiid ja láhčit dili politihkalaš doibmii

• Doaimmahit bajimus jođiheami ja bargoaddiovddasvástádusa, lagaš ovttasbarggus iežas jođihanjoavkkuin

• Strategalaš jođiheapmi, ekonomiijastivren ja organisašuvdnaovdánahttin

Virggi bargosadji lea Sámedikki parlameantagárdin Kárášjogas. 

Makkár gelbbolašvuođa ja duogáža ohcat mii?

Mii ohcat direktevrra geas lea nanu sámi servodatmáhttu ja kulturipmárdus, relevánta duogáš ja buorit persovnnalaš jođihanattáldagat.

Sámedikki direktevrras ferte leat relevánta alit oahppu ja jođiheaddjevásáhus, vuosttažettiin almmolaš suorggis.

Rolla gáibida maiddái:

• Nanu rollaipmárdusa, erenoamážit politihka ja hálddašeami oktavuođa hárrái

• Buori gelbbolašvuođa bušehteremis ja ekonomiijastivremis

• Máhtu hálddašeami ja proseassaid birra

Sámediggi lea máŋggagielat ja sámegiella lea váldogiella. Vai lihkostuvvat rollas de fertet don máhttit kommuniseret unnimusat ovtta sámegillii.

Sámegiella lea okta organisašuvdna váldomihttomeriin, ja lea maiddái vejolašvuohta láhčet dili dasa ahte don sáhtát nanusmahttit giellamáhtu jođánit.

Dus berre leat bargohárjáneapmi eará jođiheddjiid jođiheamis ja berret leat oassálastán doaimmahaga alimus jođihanjoavkkus. Erenoamáš nana vásáhus politihkalaš doaimmas dahje vástideaddji barggus sáhttá muhtin muddui buhttet alit formála jođiheaddjevásáhusa.

Gii leat don?

Persovnnalaš heivvolašvuohta deattuhuvvo erenoamážit dán dási jođiheaddjivirggiin.

Virggis gáibiduvvo buorre jođihangelbbolašvuohta, návccat jurddašit strategalaččat ja gulahallat čielgasit.

Don fertet nagodit leahkit stáđis huššás dilálašvuođain, seammás go nagodat oaidnit kompleaksa áššiid, joavkojođihuvvon proseassaid ja olbmuid.

Min direktevra lea oamedovddolaš ja ipmirda iežas rolla. Eará dehálaš iešvuođat leat nana siskkáldas motivašuvdna ja návccat movttiidahttit earáid. Alimus jođiheaddjin lea dus bajimus ovddasvástádus doaimmahaga bargobirrasis, buresbirgejumis ja dorvvolašvuođas.

Virgái gáibiduvvo sihkarvuođadohkkeheapmi ČIEGUS dásis.

Manne ohcat dán bargui?

Sámedikki direktevran lea dus earenoamáš vejolašvuohta iežat gelbbolašvuođain searvat sámi servodahkii, demokratiijai ja iešmearrideapmái.

Mii fállat:

• Virgi bálkáhuvvo Stáhta regulatiivva mielde virgekodas 1062 direktevra. Bálká šihttojuvvo.

• Buriid loatna- ja ealáhatortnegiid Stáhta penšuvdnakássas. Gessojuvvo 2 % bálkkás Stáhta penšuvdnakássii.

• Máškidis bargoáiggi ja eará buriid čálgoortnegiid

• Gelbbolašvuođaloktema sámegielas ja kulturipmárdusas

Loga dáppe eambbo das movt lea bargat Sámedikkis

Jus ásat Finnmárkkus dahje Davvi-Romssas lea dus vejolašvuohta oažžut sihkkojuvvot oahppoloana Stáhta loatnakássas gitta 60 000 ru jahkái, nuvttá mánáidgárdesaji, unnit vearu ja eará ekonomalaš ovdamuniid.

Jus dárbbahat eambbo dieđuid, váldde áinnas oktavuođa:

• Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka: e-boasta

• Doaibmi ossodatdirektevra John Klemetsen Engstad: 784 74 140 / e-boasta

• Heia Nord-Norge, Gard Michalsen: 91732534 / e-boasta / Linkedin

Ohcanáigemearri: 3. borgemánu

Sádde ohcama deike: